Irokézové neboli Lidé Dlouhého domu Pojmem Irokézové bylo označováno pět indiánských národů žijících v rozlehlých lesích na území jihovýchodně od jezera Ontario (na území dnešního státu New York), jižně od hranice s Kanadou
Senekové
Nundawaono - "lidé z velkých hor" - "Strážci západních dveří"
Cayugové
si sami říkali Gweugwehono - "lidé s přístaviště"
Oneidové
Onayotekaono (Onyotaaka) - "lidé stojícího kamene"
Onondagové
Onundagaono - "Lidé z hor"
Mohawkové
Kahniankehaka (Ganiengehaka) - "pazourkoví lidé" "Strážci východních dveří"
Byli to převážně usedlí zemědělci a lovci.
Na vrcholu své moci, což byla osmdesátá léta sedmnáctého století, ovládali Irokézové severní břeh zálivu Chesapeake, Kentucky, Ohio, východní břeh Mississippi, povodí řeky Illinois a jižní břehy jezera Michigan.
Oslovení "Irokéz" je nejběžněji používaný výraz, ale jako i v případě jiných kmenů vznikl název z nepřátelské nadávky, kterou ještě Evropané "upravili". Algonkíni jim říkali Iroqu (Irinakhoiw), což znamená "chřestýš" a když se k tomu přidala francouzská přípona "ois", vznikl tak Iroquois – Irokéz. Sami Irokézové si říkali Haudenosaunee, což značí "Lidé dlouhého domu." Huroni jim říkali Ehressaronon (Pět národů), Powhatáni zase Massawomeck, Ottawové používali výraz Matchenawtowaig (Zlí hadi), Delawarové zase Minqua a Mingwe, nu a Odžibwejové Nadowa, Nadowaig, Nautowa (Zmije).
Mapa stránek